Brokolička v Londýně – trhy a obchody


Na cestování do zahraničí mám nejraději jídlo.  Ať už jedu do jakékoliv západní země, tak jsem nadšen z jídla. A to jak v obyčejném supermarketu tak bistrech, v restauracích na trzích a na ulici.
Není se čemu divit, že jídlo je skvělé hlavně v jižních a slunečných zemích, jako je třeba Itálie nebo Kalifornie. Mile mě však překvapila země, kterou si z minulých zkušeností spojuji s nezdravými Fish and Chips a nadnárodními a národními fast-foodovými řetězci. Cestu do Londýna jsem plánoval dopředu, abych věděl, kde se najíst a co nakoupit, ale byl jsem mile překvapen i z míst náhodně objevených.


Jídlo v anglických supermarketech jako je Tesco nebo Mark and Spencer Simple food vypadá mnohem lépe než u nás. Téměř polovina sortimentu v těchto malých obchodech v centru Londýna se skládá z hotových jídel na ohřátí nebo salátů. Moc jsem nezkoumal tyto hotovky do mikrovlnky a spíše o jejich kvalitě pochybuju. Nicméně velký výběr salátů v malém obchůdku mě překvapil. Ochutnal jsem třeba fazolový salát ze 4 druhů fazolí s bazalkovým pestem. Bylo to levné a jednoduché jídlo. Stálo kolem 2 liber a chutnalo to čerstvě a dobře. Angličané jsou na přípravu vlastních jídel velice líní, takže výběr je obrovský. Nemůžu soudit jak moc je toto stravování zdravé, ale určitě bych uvítal kdybych i tady si mohl nakoupit tato bezpracná jídla.

Výběr hotových jídel v našich supermarketech je omezen na širokou nabídku průmyslově vyrobených salátů a takzvaných lahůdek. Už jen to slovo lahůdka ve mě evokuje něco šíleně odporného ve formě gronské pomazánky nebo nechutných průmyslově míchaných podivností jako pařížský nebo vlašský salát. Za poslední rok jsem si u nás koupil hotové jídlo z Billy. Byla to boloňská omáčka a kamarádka, kterou jsem tímto "pohostil" dostala průjem. České hotovky se teda rozhodně nedají srovnat s čerstvou nabídkou v anglickém supermarketu. Srovnatelné hotové jídlo u nás a Anglii je sushi.

Nejmenší balení sushi o 6 kouscích přijde v Marks and Spencer na jednu libru. U nás tuším, že to nejlevnější se dá koupit za necelých 100 Kč.

Další věc, která mě v Londýně nadchla, byly trhy s jídlem.  Konají se obvykle v druhé polovině týdne anebo v sobotu. Kromě farmářský potravin si tu můžete koupit podle Elišky tolik oblíbené makrónky a místní bistra tu nabízení spousty teplých jídel. Na jižním břehu Temže můžeme navštívit nejznámější londýnské tržiště  Borough Market.

© Flickr Magnus D.
Nachází se hned u stanice metra London Bridge. My jsme k němu došli pěšky přes Milenium Bridge a muzeum Tate Modern.

 
View Larger Map

Každý týden v sobotu odpoledne se trh zaplní davem lidí. V Londýně to není nic neobvyklého, i přesto stojí návštěva za to.



Trh jsme si bohužel, kvůli nedostatku času prošli jenom v rychlosti. Ochutnali jsme „český chleba“, velkou vzácnost pro Anglii. Ochutnalo jsme také mrkvovou polévku s příchutí kari a zázvoru, byla skvělá. Druhá polévka co jsme ochutnali byla jablečno-pomerančová, což byl teplý mošt.




Ještě ten samý den jsme navšvtíli Camdem market, který není známý svým jídlem, ale spíše alternativní gothic scénou a jinými zvláštními živočichy. Od centra města je vzdálen několik stanic metrem na sever. 


View Larger Map

V Camdem marketu se neprodávají farmářské produkty, zato tam najdeme uličku, která je plná kari jídle. Když jsme prošli asi 6 stánků se světovým jídlem, kladli jsme si otázku, jak se vlastně liší Thajská kuchyně od Čínské nebo dokonce od Marocké. Většina jídel vypadala stejně. To však nemění nic na tom, že po chvilce ochutnávání jsme se najedli za 4 libry výborného kari s rýží. O něco podobného jsem pokusil doma, nebylo to úplně špatné: recept

Kromě toho, že na sebe prodejci upozorňovali máváním a pokřikováním tak nám doslova strkali jídlo pod nos. Krásný případ dokonalé konkurence stejného jídla.