Řešení záchrany evropské tradice jídel z masa

Nebezpečné slovo tradice

Nesnáším, když někdo argumentuje tradicemi. Ať už jde o cokoliv, jenom tento důvod nemůže obstát. Pokud někdo obhajuje něco, s čím nesouhlasím, tím, že je to tradice; že to k nám prostě patří, tak se mi v hlavě objeví třeba tato tradice: Ve starověké Spartě údajně shazovali velmi staré lidi ze skály. Nevím, jestli je to pravda, ale určitě se mnou budete souhlasit, že v lidských dějinách existovaly podivné a dnes naprosto nepřijatelné tradice. Některé současné, se dají označit za pseudotradice, co s těmi původními nemají mnoho společného (například vánoční nákupní horečky). Ač se z úvodních vět může zdát, že tradice nesnáším, tak to není pravda. Jestliže na základě svých vnitřních hodnot budeme s tradicí souhlasit, tak není důvod ji opouštět. Výborný článek na toto téma napsal na svém blogu Jiří Hlavenka (ačkoliv je spíše politicky orientovaný, rozhodně stojí za přečtení).

Evropská tradice masožroutů

Steak samozřejmě s brokoličkou

V Evropě a zejména  u nás je tradice jíst maso. Proto vegetariáni a kdokoliv, kdo omezuje maso, tuto tradici samozřejmě nabourává. A ještě navíc je většina vegetariánských jídel založena na asijské kuchyni.  Tudíž jsme my, vyznavači vegetariánské kuchyně, vnímáni jako ničitelé tradic, bořiči české gastronomické kultury. Místo tlačenky si dáváme uzené tofu. To je věc, o které naše babičky nikdy neslyšely. Tak se pojďme podívat, jak je tou českou gastronomickou tradicí.

Česká gastronomická tradice

U nás byly a jsou velice oblíbené zabíjačkové hody a veškeré pokrmy z vepřového masa . Dříve lidé na vesnici, včetně naší rodiny, chovali doma prase. Krmili jsme ho zbytky, a pokud jich nebylo dost, tak se nabrala plná bečka zbytků v nedaleké restauraci. Prase bylo  buď zavřené ve chlívě, a nebo žralo na dvorku z koryta. Jakmile bylo dost vykrmené, tak nastal čas jeho smrti. Brzo ráno se prase zabilo a celá široká rodina ho pak celý den zpracovávala na dnes stále oblíbené zabíjačkové pokrmy. Moc hezká podívá na kvičící prase to není, ale lidé aspoň měli kontrolu na tím co jí, věděli, čím se prase krmilo, jak žilo a v jakých podmínkách vznikly tyto masné výrobky.

Z Anglického blogu Travel The World popisující tuto naši tradici

Této tradice stále ubývá. Spoustě lidí by ani to maso už nechutnalo, kdyby byli součástí celého toho procesu od začátku. Čímž zabíjačku rozhodně neodsuzuji  chápu, že na vesnici to tradici má a je to mnohem lepší než kupovat produkty z vepřového masa v supermarketu. Tam dnes všechny tyto zabíjačkové „dobroty“ a vepřové maso nakoupíte a levně. Ale co je vlastně tradičního na tom, že prase žije v továrně na maso, kde se prakticky nehýbe, nikdy nevidělo denní světlo a preventivně je krmeno směsí plné antibiotik a hormonů. Toto je industriální masná výroba, ne farmaření, která má u nás tradici. Neříkám, že všechno, to co vidíme na poněkud šokujících záběrech z amerických nebo čínských velkofarem se děje u nás. Ale tlak na cenu a vysoká spotřeba masa nutí chovatele stát se nízkonákladovou továrnou na maso. Co je na tom tradičního? Nemizí tak trochu tradice masových delikates spíše tímto tlakem na jejich cenu a nadměrnou spotřebou než nárůstem vegetariánství?

Dalším tradičním jídlem je kuřecí řízek s bramborovým salátem. Brojleři, který díky růstovým hormonům vyrostou za necelé dva měsíce do dvou kilového kuřete a nosné slepice zavřené v  malých klecích mají do této tradice však daleko.

Video z filmu Samsara:

Co bude dál?

Řešením pro zachování české masožroutské tradice je jíst méně masa a vybírat si kvalitní zdroje. Ano, jsem pro moderní společnost, která uchovává dobré tradice a ty špatné zatratí. Tradici jíst maso v Evropě máme, a také tu dlouho bude. Jestli jste tradiční masožrouti, tak běžte na zabíjačku, zabijte si čuníka a zjistěte si z jakých zdrojů pochází maso, které jíte. To je totiž ta tradice se vším všudy, kterou tu můžeme uchovat. Louky plné pasoucích se krav a ne krávy připojené na jedné straně ke zdroji potravy a chemie a na druhé k mlékovodům.

Továrna na mléko z filmu Samsara

To druhé není tradice, ale špatný příklad moderního vývoje. Protipólem a také moderním trenden je vegetariánství a apely na etičtější produkci potravin což klidně může i chov zvířat na maso. Někdo to považuje za pouhou módní vlnu, ale já za ten správný trend a protipól průmyslově vyráběné stravy, která ve svém extrému může vést až ke sci-fi pojetí jídla, které bude jen nevábně vypadající pasta různých chutí a vyvážených nutričních vlastní, co nás bude držet při životě. Jsem pro udržení dobrých tradic, kdy budeme jíst to, co si vypěstujeme a ne to, co pro nás vyrobí v továrně. 

P.S: Vím, že ideální svět, bez průmyslové výroby potravin v takovém množství lidí možný není. A jsem si vědom toho, že industrializace zemědělství zachránila miliony lidí před hladomorem. Ale nevymyká se nám trochu zemědělský průmysl z rukou?

Další otázkou k zamyšlení je: Nemá vlastně vegetarián a milovník kvalitních steaků stejný cíl?

Zaujal vás tento článek, přečtěte si také:

• Profil otravného vegetariána fundamentalisty