Nebezpečné slovo tradice
Nesnáším, když někdo argumentuje tradicemi. Ať už jde o
cokoliv, jenom tento důvod nemůže obstát. Pokud někdo obhajuje něco, s čím
nesouhlasím, tím, že je to tradice; že to k nám prostě patří, tak se
mi v hlavě objeví třeba tato tradice: Ve starověké Spartě údajně shazovali
velmi staré lidi ze skály. Nevím, jestli je to pravda, ale
určitě se mnou budete souhlasit, že v lidských dějinách existovaly podivné
a dnes naprosto nepřijatelné tradice. Některé současné, se dají
označit za pseudotradice, co s těmi původními nemají mnoho společného
(například vánoční nákupní horečky). Ač se z úvodních vět může zdát, že
tradice nesnáším, tak to není pravda. Jestliže na základě svých vnitřních
hodnot budeme s tradicí souhlasit, tak není důvod ji opouštět. Výborný
článek na toto téma napsal na svém blogu Jiří Hlavenka (ačkoliv je spíše politicky
orientovaný, rozhodně stojí za přečtení).
V Evropě a zejména u nás je tradice jíst maso.
Proto vegetariáni a kdokoliv, kdo omezuje maso, tuto tradici samozřejmě
nabourává. A ještě navíc je většina vegetariánských jídel založena na asijské
kuchyni. Tudíž jsme my, vyznavači
vegetariánské kuchyně, vnímáni jako ničitelé tradic, bořiči české gastronomické
kultury. Místo tlačenky si dáváme uzené tofu. To je věc, o které naše babičky
nikdy neslyšely. Tak se pojďme podívat, jak je tou českou gastronomickou
tradicí.
Česká gastronomická tradice
U nás byly a jsou velice oblíbené zabíjačkové hody a veškeré pokrmy z vepřového masa . Dříve lidé na vesnici, včetně naší rodiny, chovali doma prase. Krmili jsme ho zbytky, a pokud jich nebylo dost, tak se nabrala plná bečka zbytků v nedaleké restauraci. Prase bylo buď zavřené ve chlívě, a nebo žralo na dvorku z koryta. Jakmile bylo dost vykrmené, tak nastal čas jeho smrti. Brzo ráno se prase zabilo a celá široká rodina ho pak celý den zpracovávala na dnes stále oblíbené zabíjačkové pokrmy. Moc hezká podívá na kvičící prase to není, ale lidé aspoň měli kontrolu na tím co jí, věděli, čím se prase krmilo, jak žilo a v jakých podmínkách vznikly tyto masné výrobky.
![]() |
Z Anglického blogu Travel The World popisující tuto naši tradici |
Této tradice stále ubývá. Spoustě lidí by ani to maso už nechutnalo, kdyby byli součástí celého toho procesu od začátku. Čímž zabíjačku rozhodně neodsuzuji chápu, že na vesnici to tradici má a je to mnohem lepší než kupovat produkty z vepřového masa v supermarketu. Tam dnes všechny tyto zabíjačkové „dobroty“ a vepřové maso nakoupíte a levně. Ale co je vlastně tradičního na tom, že prase žije v továrně na maso, kde se prakticky nehýbe, nikdy nevidělo denní světlo a preventivně je krmeno směsí plné antibiotik a hormonů. Toto je industriální masná výroba, ne farmaření, která má u nás tradici. Neříkám, že všechno, to co vidíme na poněkud šokujících záběrech z amerických nebo čínských velkofarem se děje u nás. Ale tlak na cenu a vysoká spotřeba masa nutí chovatele stát se nízkonákladovou továrnou na maso. Co je na tom tradičního? Nemizí tak trochu tradice masových delikates spíše tímto tlakem na jejich cenu a nadměrnou spotřebou než nárůstem vegetariánství?
Dalším tradičním jídlem je kuřecí řízek s bramborovým
salátem. Brojleři, který díky růstovým hormonům vyrostou za necelé dva měsíce
do dvou kilového kuřete a nosné slepice zavřené v malých klecích mají do
této tradice však daleko.
Video z filmu Samsara:
Video z filmu Samsara:
Co bude dál?
Řešením pro zachování české masožroutské tradice je jíst méně
masa a vybírat si kvalitní zdroje. Ano, jsem pro moderní společnost, která uchovává dobré
tradice a ty špatné zatratí. Tradici jíst maso v Evropě máme, a také tu dlouho
bude. Jestli jste tradiční masožrouti, tak běžte na zabíjačku, zabijte si
čuníka a zjistěte si z jakých zdrojů pochází maso, které jíte. To je totiž ta
tradice se vším všudy, kterou tu můžeme uchovat. Louky plné pasoucích se krav a
ne krávy připojené na jedné straně ke zdroji potravy a chemie a na druhé k
mlékovodům.
![]() |
Továrna na mléko z filmu Samsara |
P.S: Vím, že ideální svět, bez průmyslové výroby potravin v takovém množství lidí možný není. A jsem si vědom toho, že industrializace zemědělství zachránila miliony lidí před hladomorem. Ale nevymyká se nám trochu zemědělský průmysl z rukou?
Další otázkou k zamyšlení je: Nemá vlastně vegetarián a milovník kvalitních steaků stejný cíl?