Jak moc se plýtvá potravinami

Plýtváte? Vyhazuje jídlo zkažené, neestetické nebo nedojezené? Nebojte, nejste v tom sami, to však není omluva - vyspělý svět plýtvá v enormním množství. Když jsem byl malý tak mi prababička i babička říkaly, jak musím sníst vše, co mám na talíři. Později na konci 90. let jsem k tomu slýchal věty typu: Co by za to děti v Somálsku daly? Snad abych měl výčitky svědomí. Ale bylo mi 13 a bylo mi to jedno.

Asi před měsícem se konala u Národního divadla akce Tisíc kilo. Farmáři dovezli jednu tunu nechtěné zeleniny a tu za symbolickou cenu prodávali aktivisté z organizace Zachraň jídlo. Proč byla nechtěná? Nesplňovala nejpřísnější estetické standardy. Začal jsem se zajímat více. Četl jsem vládní zprávy, statistiky, analýzy a zde Vám přináším jejich souhrn.  





Tisíc kilo ošklivé zeleniny

Organizace Zachraň jídlo dostala od lokálních farmářů z okolí Prahy jednu tunu dvojitých mrkví, šišatých brambor a ošklivých cibulí. Jejich vzhled nebyl perfektní a tak byly odsouzeny k zaorání. Nákupní centra si totiž myslí, že křivou mrkev nikdo nechce. Bylo vyprodáno během 2 hodin a po celou dobu se fronty klikatily po celé piazzettě Národního divadla.


Proč tento aktivismus? Leckdo si, řekne, že to jídlo měli rozdat potřebným a nedělat kolem toho takové představení. Ale ono to tak samozřejmé není. Ekonomické vztahy jsou složité a leckdy je lepší jídlo vyhodit. Pro zemědělce je jednoduší přebytky, které jejich oběratélé odmítli, zaorat než hledat alternativní upotřebení


Akce byla úspěšná stejně jako jejich předchozí happening Hostina pro tisíc, kde z vyhozených potravin uvařili jídlo pro 1000 lidí na Václavském náměstí. Pokud se Vám líbí snaha této iniciativy zamezit plýtvání potravinami a informovat nás, přidejte si Zachraň jídlo na Facebooku a navštivte jejich web.

http://www.zachranjidlo.cz/
https://www.facebook.com/zachranjidlo

Fotografie z místa:

 






Jak se plýtvá potravinami.

Plýtvání potravinami můžeme rozdělit na dvě oblasti, na produkci (včetně distribuce a prodeje) a na spotřebu. Následující graf srovnává plýtvání potravinami podle geografických oblastí.  Obecně se dá říci, že v rozvojových zemích se více potravin znehodnotí při produkci a ve vyspělých se plýtvá až při spotřebě.

 Zdroj: Informační centrum OSN v Praze a Glopolis
Modré oblasti jsou potravinové ztráty a červené plýtvání. Můžeme vidět, že čím vyspělejší část světa tím více dochází k plýtvání. Co tento graf nezobrazuje je rozdělení potravinových ztrát podle fáze v řetězci. Otázkou tedy je v čem se liší potravinové ztráty v Evropě a Africe nebo Latinské Americe. K potravinovým ztrátám dochází zejména v zemědělství, při skladování a distribuci. Pokud ke ztrátám dojde při pro prodeji, tak to nejsou mnohdy znehodnocené potraviny, ale nadbytky. Graf níže rozděluje vyhozené potraviny, na ty které se ještě daly sníst (červeně) a ty zkažené (oranžově).

v milionech tun, zdroj dat: Informační centrum OSN
  
Zemědělství v Evropě nebo v USA je na vysoké úrovni, ztráty jsou ve srovnání s Afrikou minimální. Máme k dispozici moderní skladovací a přepravní techniku, která zamezuje hnití a chrání před škůdci.  Proč se ve vyspělích zemích tolik plýtvá?


Západní posedlost krásou - chceme vždy 1. jakost?

Chceme krásné věci za málo peněz. Obchody nám vychází vstříc. V oddělení pečiva má světlo teplejší barvu než ve zbytku obchodu. Rohlíky pak vypadají žlutější a krásnější. Státy v Evropě masivně dotují potraviny, tak aby si každý mohl dovolit konzumovat spousty masa. Supermarkety ví, že pro nás a naše děti chceme jen to nejhezčí nejlepší. Díky dotacím dochází k nadprodukci, což by mělo vést k menší ceně. Ale nadprodukce vede k tomu, že si odběratelé (maloobchod) mohou vybrat jen tu nejlepší zeleninu. Proto ve vyspělém světě jsou potravinové ztráty způsobeny tím, že zelenina nesplňuje nejpřísnější tvarová a estetická kritéria.

Pro zemědělce, kterým tato produkce zbude (polovina letošní úrody brambor, mrkve a cibule se zaorá) je levnější to zlikvidovat, než hledat alternativní formy prodeje nebo darování.

Co s tím? Měli bychom šířit tyto informace, informovat zemědělce o možnosti darování do potravinových bank a podporovat ošklivou zeleninu. Ve Francii si ji zamilovali. 

Supermarkety

Albert už od roku 2011 spolupracuje s potravinovými bankami v Moravskoslezském kraji a přibývají další.

Tesco motivuje svoje zákazníky u nich nakoupit potraviny a následně je přímo na prodejně věnovat. I to je možností. Kromě toho si Tesco klade za cíl stát se světovým lídrem v prevenci proti plýtvání a zdůrazňuje na svém webu morální aspekty plýtvání.



UPDATE: Na dnešní diskuzi s ženami bez domova, které se účastní v občanské sdružení Jako doma, kde spolu vaří a jídlo prodávají na trhu nebo dělají catering, padla otázka na to, kde získávali z popelnic jídlo. Kromě toho, že je obvyklá praxe kontejnery zamykat, tak jsou polívaný Savem, aby provozovatelé supermarketů zabránili tomu, že jídlo z popelnic někdo sní. 


Co ostatní? Kaufland, Lidl a Billa na stránkách problematiku plýtvání vůbec nezmiňují. Proto jsem je oslovil s jednoduchou otázkou: „Chtěl bych se Vás zeptat, zda Billa (Lidl, Kaufland) má nějaký program spolupráce s potravinovými bankami, případně se angažuje jinou formou proti plýtvání potravinami.“   Odpověď jsem dostal pouze a Billy a Kauflandu.

Billa: Neprodané potraviny jsou odpad

Odpověď od Billy chápu, tak že pro to nic nepodnikají, resp. snaží se distribuci řídit tak že, eliminujeme množství neprodaných potravin na minimum. V případě, že nám takový odpad vznikne, likvidujeme jej v souladu s platnými předpisy.“ Zaujalo mě zejména to, že neprodané potraviny okamžitě považují za odpad, který se likviduje.

Kaufland: Vyhazujeme den před vypršením trvanlivosti a kontejnery zamykáme

Zpráva od Kauflandu je ještě zajímavější. Většinou potraviny likvidují den před vypršením minimální trvanlivosti. Stání zemědělská a potravinářská inspekce však říká, že i po datu minimální trvanlivosti je potravina zdravotně nezávadná.

„Toto zboží ihned zlikvidujeme dle zákonných předpisů ve speciálních kontejnerech k tomu určeným, které máme na každé prodejně k dispozici. Tyto kontejnery jsou zabezpečeny tak, aby nebylo možné zboží vyjmout a konzumovat...Zásadně neprodáváme žádné zboží s prošlou minimální trvanlivostí a to jak v našich obchodech, tak ani překupníkům, charitativním organizacím či jiným sdružením"

Kaufland je zásadový, ale co nám tímto vlastně říká? Datum minimální trvanlivosti totiž znamená:
"Po ukončení data výrobce nezaručuje chuťové a výživové kvality výrobku. Odpovědnost za zdravotní nezávadnost potraviny s prošlou dobou minimální trvanlivosti přebírá prodejce."

Problém v legislativě?

Možná je zde problém částečně v legislativě a tak se obchody vyhýbají tomu darovat tyto potraviny, i když konzervy mohou být pořád nezávadné. Šlo by udělat darovací smlouvu se vzdáním se odpovědnosti? 


Restaurace

Rauty a restaurace, jsou vždy přezásobeny. Cena surovin tvoří jen malou část nákladů, tak mají raději více než méně. Netvrdím, že by to mělo být jinak a restaurace pak nebudou schopni uspokojit třeba jen trochu zvýšenou poptávku.

Co s tím? Důležité je co se děje s tím co zbude? Vyhodí se to? Prodává se to ve slevě ve večerních Happy Hours jako v Dhaba Beas, rozdá se to? Víte co dělá vaše restaurace s přebytky a zbytky?


Statistika

Podle statistik OSN je třetina celosvětové produkce potravin vyhozena. 8% všech potravin je likvidováno ve fázi, kdy se dá ještě sníst. To je 300 mil. tun, které by dokázaly zahnat hlad 800 milionů lidem.






 Zdroj: Informační centrum OSN v Praze a Glopolis





Jaký to má dopad, proč na tom tolik záleží?


Etické aspekty plýtvání

Bohužel důsledek cenově dostupného jídla v obrovském množství je ten, že někdo hladoví. Je logické, že pokud vy méně nakoupíte tak to nenasytí hladovějícího na druhé straně zeměkoule.

Zvýšená poptávka po potravinám má však obrovský vliv na způsob produkce potravin. A to tak, že kvůli zvýšené poptávce rozvojové země investují do monokulturního hospodářství. Které je méně odolné proti výkyvům počasí. V globálním měřítku tyto monokultury vyprodukují více potravin. Jenomže při lokální neuródě je region bez potravin, na světový trh to má malý vliv. Tam kde se neurodí je hlad, farmáři patří paradoxně mezi nejvíce hladověcí skupiny obyvatel na zemi. Další věcí je nárust cen potravin, který nás ovlivní minimálně, ale ty pro které je jídlo značný výdaj rozpočtu to ovlivní mnohem více.

Ekonomické důvody

Dopad na vaši pěženku z něsnezeného jídla záleží na velikosti vašeho příjmu. Jsou rodiny, které si nedovolí plýtvat nic a jsou tací, kteří můžou vyhodit cokoliv. A pokud jsou pro Vás potraviny levné, tak buďte vděční za to kolik vyděláváte a za tolik nenáviděné dotace. Netroufnu si nekvalifikovaně odhodovat, jak by vzrostla cena potravin bez společné zemědělské politiky a masivních dotací. Ale tato politika je nejvěší "žrout" unijních peněz. Takže plýtváním nejen zatěžujete vaše peněženky, ale také už velmi napnuté státní rozpočty.

Enviromentální dopady
To, co bylo vypěstováno, spotřebovalo určíté množství energie, čisté vody, chemie, paliva. Intenzivní zemědělství je ještě větší světový znečišťovatel než doprava nebo těžký průmysl. A k čemu? Aby se to jídlo pak vyhodilo?


Zdroje a další čtení:

1. http://www.save-food.org/
2. http://www.eu-fusions.org/
3. http://ec.europa.eu/environment/eussd/pdf/bio_foodwaste_report.pdf
4. http://www.fao.org/docrep/014/mb060e/mb060e00.pdf
5. http://ec.europa.eu/food/food/sustainability/docs/tips_stop_food_waste_cs.pdf
6. http://ec.europa.eu/food/food/sustainability/library_en.htm
7. http://glopolis.org/cs/potravinova-bezpecnost/mappp/
8. http://www.fao.org/docrep/015/i2776e/i2776e00.pdf

V příštím díle se dozvíte o možná samozřejmých a i méně známých možnostech jak omezit plýtvání potravinami.