Efektivní altruismus, jak darovat aby to mělo smysl?

Před několika týdny byl v Česku na návštěvě Peter Singer. Významný filosof, který budí mnohé kontroverze za svůj přísně logický postoj k etice a utrpení. V roce 1975 napsal knihu Svoboda zvířat, která až věděcky mapuje  to, jak zvířata využíváme a dokládá jejich utrpení. Dá se utrpení změřit? Vnímá bolest více prase nebo pes? Má jeden lidský život cenu několika zvířecích? Dá se to vůbec takto měřit? Jeho cílená provokace nás nutí se zamyslet nad základními pojmy jako jsou morálka, soucit, co je to lidství?

V posledních letech však svůj intelekt směřuje na oblast ryze praktickou:

Efektivní altruismus


Jak hodnotit, že se s prostředky nakládá efektivně? Co by mělo být tím měřítkem? Podle Singera je to schopnost snižovat utrpení na světě. Problém je, jak to měřit? Počet zachráněných životů z trosek domů? Úspěšný tlak na pozastavení legislativy ohrožující drobné zemědělce na Kalimantanu. Dobročinnost nabývá mnoho forem, které nejdou jednoznačně srovnávat. Proto je třeba vynaložené peníze důsledně sledovat a ověřovat výsledky jednotlivých projektů.

Jak darovat?


Darujte s radostí. Nedarujte s pocitem toho, že byste měli dát víc. Nemějte výčitky svědomí z toho, že za své peníze, které jste utratili pro sebe. Jen pozitivně můžete inspirovat druhé, k tomu aby darovali také. Pokud máte pocit, že byste mohli darovat více, udělejte to. Pokud nechcete darovat, protože to podle vás nemá cenu nedarujte. Raději svou energii vynaložte na nalezení toho správného projektu, protože věřím že v hloubi duše chceme pomáhat všichni. Nějak.

Kde darovat?


Raději na rozvojové projekty, kde výsledek trvá roky nebo na záchranné akce? V rozhovoru pro Hydepark moderátor rozporuje Singerovo tvrzení, že je lepší darovat menším organizacím, které zajistí větší efektivitu pomoci. A co třeba Lékaři bez hranic, Člověk v tísni nebo Červený kříž?

Malá organizace nemá dostatečnou kapacitu zajistit okamžitou pomoc. Velké organizace mají tu kapacitu reagovat okamžitě? Ale proč je důležité okamžitě pomoct v případě katastrofy? Malé organizace jsou projektově řízené. Výsledky drobných projektů různě po světě jsou mnohem lépe kontrolované, spolupracují s místními lidmi. Ale nejsou schopni pružně reagovat, nemají na to dost prostředků. Ale také zachraňují životy, zlepšují zdravotní péči, zajišťuji vzdělání, šíří znalosti o zemědělství.

Utrpení, to je všude stejné


Je větší utrpení přírodní katastrofa nebo nuzné podmínky celý život, který je v rodině bojem o přežití. Co je tím měřítkem? Zachráněný lidský život? Je cennější život člověka, kterého záchranní s trosek jeho domu  za obrovské náklady nebo život několika lidí v subsaharské oblasti díky studně na pitnou vodu

Kolik lidí zachrání obrovská humanitární mise po tajfunu a kolik dlouhodobý projekt? Singer argumentuje, lepší jsou malé efektivně řízené organizace, pracující na jednotlivých projektech. Například v oblasti zničené přírodní katastrofou.

Cena lidského života


Co má větší podporu? Mám takový pocit, že okamžitá pomoc je vnímána mnohem pozitivněji, jako něco co má mnohem větší smysl než dlouhodobá pomoc zaměřená na rozvoj. Rozvoj je totiž něco co má přijít samo, trhem. Mnohem větší soucit máme s lidmi trpící v důsledků přírodní katastrofy, než dlouhodobé utrpení. Katastrofa je pro nás představitelnější. Může se to přece stát i nám.

Z celého světa se sjedou velké humanitární organizace, Nepálské letiště nestíhá. V místě je chaos a peníze od dárců jenom tečou proudem. Je to významná zpráva. Lidé rádi darují, po chvilce zájem opadne a na smysluplnou kvalitně řízenou pomoci rozvoji postižené oblasti se peněz nedostává.

Administrativní náklady zlo nebo efektivita?


Podle Singera se 70 % lidí nezajímá kam plynou darované peníze. Mají dobrý pocit, že pošlou DMS. Zbylých 30 % se zajímá jen velice zběžně. A co je nejzajímavější je to, že se zajímají hlavně o tom aby organizace kam darují měla co nejmenší administrativní náklady. Ty jsou největší zlo, to jsou ty peníze, které se „rozkradou“.


Hlavně aby se všechny peníze předali potřebný. Ale co když charitativní organizace to předá potřebných a už si nezajistí, že to má nějaký smysl. Pro funkčnost organizace jsou administrativní náklady nezbytné. Aby dobře řídila tok peněz, aby v ní pracoval někdo kdo hlídá zda tyto peníze budou vynaloženy efektivně. A aby měla dostatek sebereflexe, k tomu, že peníze vynaloží účelně.



Další informace o Peter Singerovi:

PS: Peter Singer je v ledasčem kontroverzní postavou současné filosofie, jeho myšlenky o snižování utrpení vedou k tomu, že by podle něj měli měli rodiče právo na to společně s doktorem umožnit smrt, čerstvě narozenému dítěti, pokud by jeho život byl krátký a plný utrpení bez možností prožít nějakou radost.
Není to však pomatenec, jeho etické postoje je promyšlené a logické, nemůžu se s ním však ztotožnit, ale zároveň nemůžu říct, že jeho názory jsou mimo.